Činnost
" Sami sebe posuzujeme podle svých pocitů, druzí nás však posuzují podle toho, co jsem vykonali." ( Henry W. Longfellow)
Hlavní náplní dětského domova je nahradit dětem skutečný domov. Proto je nezbytné, aby práce všech , tedy nejen výchovných pracovníků, byla touto myšlenkou neustále vedena. Každý pracovník musí být pro děti skutečným vzorem v každé situaci, ať jde o vytváření mezilidských vztahů, řešení konfliktních situací, udržování pořádku a hospodárné zacházení s vybavením či oblečením.
Co je důležité pro tetičky a strýčky? Trpělivost, trpělivost, trpělivost a chuť učit se novým věcem. Řídit se příslovím: " Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce hledá důvody."
Na co je kladen důraz? Na výchovu, která je vlastně výukou v rozhodování. Pokud dítě jedná správně, má z toho dobrý pocit a to je cílem výchovy a kázně.
Důležitou podmínkou je jednotné působení všech pracovníků a vytvoření takové atmosféry, která bude motivovat k maximální snaze o co nejlepší výsledky našeho dětského domova.
Hlavní zásady
Všechny děti se mohou určité věci naučit, ale ne stejným způsobem a ve stejnou dobu.
Všechny děti potřebují dospělé, kterým by na nich záleželo.
Všechny děti potřebují získat kladné zkušenosti.
Všechny děti potřebují přemýšlet, nikoli jen řešit příklady a konstatovat fakta.
Výchovně - vzdělávací činnost je zaměřena na:
- rozvoj osobnosti = vztah k povinnostem, vztah k sama sobě, vztah k ostatním lidem, vztah k vrstevníkům, vztah k rodině, k péči o sebe,
- přípravu do školy,
- činnost společensky prospěšnou,
- předškolní výchovu,
- sexuální výchovu,
- prevenci šikany,
- péči o zdraví a protidrogovou prevenci,
- kulturní antropologii,
- sportovní aktivity - bruslení, lyžování, jízda na kole, turistika, plavání, vodácké aktivity, fotbal, florbal, stolní tenis,
- poznávací cestování,
- výběr povolání a pracovní návyky včetně přijímání uchazečů na pracovní pozici a pracovního práva a povinností,
- finanční gramotnost až po přípravu na odchod z dětského domova,
- projektovou činnost.
V DD působí několik zájmových kroužků:
Taneční kroužek Margaretka.
Pěvecký sbor Terasáček.
Divadelní soubor Radost.
Vydáváme časopis DEDO.
Děti také navštěvují různé zájmové kroužky v našem městě, včetně LŠU.
NEJČASTĚJŠÍ POZITIVA A NEGATIVA NAŠÍ PRÁCE
Jsme dětský domov rodinného typu, způsob života a bydlení tomu odpovídá. V jedné rodinné skupině vyrůstá 8 dětí. O každou rodinnou skupinu se stará tetička a strýček.
Úspěšnost začlenění zletilých do života hodnotíme jako nadprůměrnou - viz. přehled o dětech. Při hodnocení této oblasti je třeba vycházet z několika skutečností - genetického zatížení, rozumových možností jednotlivců, míry sociálního poškození, míry psychického poškození a také k tomu, v jakém věku k nám jedinec přichází.
První dítě odešlo v roce 1998
Celkem odešlo 69 dětí
- z toho děvčat 30 dětí
- z toho absolventi speciálních škol 45 dětí
- z toho absolventi pomocných škol 11 dětí
- z toho dobrovolného pobytu využilo 34 dětí
- přípravu na budoucí povolání ukončilo 36 dětí
- středoškolské vzdělání 3 děti
- vysokoškolské vzdělání 1 dítě
Největším problémem při odchodu dětí do samostatného života je získání levného bydlení, v současné době není problémem získat zaměstnání. Problémem je udržet si zaměstnání. Důvodem bývá nezvládnutí práce nebo špatný pracovní kolektiv.
Nejčastěji řešené problémy v době pobytu dětí v dětském domově jsou - vulgární vyjadřování, agresivita, hrubé jednání, lenost, návykovost na nikotin. Jejich chování pak většinou souvisí s problémy ve škole.
V poslední době nás velmi zraňuje přístup části naší společnosti k této formě náhradní rodinné výchovy. Každý hledá a zdůrazňuje to špatné, nikoliv to dobré. Hledáme něco světového za hranicemi této země a zrovna v této oblasti máme zkušenosti i na rozdávání. Nestátní sektor zabývající se také náhradní rodinnou výchovou se stále rozšiřuje a o dětských domovech se začíná mluvit, že se budou postupně rušit? Jak je to možné, když nám jde o společnou věc? A všichni čerpáme i státní peníze. Slučování dětských domovů nelze provádět, pokud toto připustíme, nebudou to dětské domovy rodinného typu, ale ústavy se širokým vedením a ředitel takového zařízení nikdy nebude součástí rodinné skupiny. Myslím si, že tato situace neprospívá ani zaměstnancům, ani dětem a pro ně tu jsme.
Náš systém náhradní rodinné péče je velmi dobře nastaven - pouze má některé nedostaky a tak hledejme způsob, jak tyto nedostatky napravit. Buďme rádi, že u nás zatím nejsou dětské gangy a jiné podobné vymoženosti, které známe ze zahraničí. Vždy zde budou děti neumístitelné do rodin, vždy budou problémové děti. Pěstounská péče je jedna z možných a dobrých forem náhradní rodinné péče , ale nemůže být jediná. Střídání pěstounských rodin je myšlenka naprosto špatná a takové pěstounské rodiny, které nezvládnou ve více připadech děti, by měly být vyřazeny. Myslím si, že v lepších anglických rodinách se děti svěřují do péče internátních škol. Proč se na náhradní rodinou péči nepodívat tímto způsobem. Přes týden " na internátě = v DD" , na víkend k rodině. Myslím, že většina dětí se bude na "internát" ráda vracet. To mluvím ze zkušeností.
Co si tedy přát?
Tetám, strýčkům a nejen jim, trpělivost, hodně dobrých nápadů, společně s dětmi prožívání zajímavých činností a aby za nimi byly vidět výsledky práce, nikoliv slova.
Dětem pokud možno co nejrychlejší návrat do vlastní rodiny, zajímavé aktivity, hodně cestování a poznání, jenom samá dobrá rozhodnutí při cestě za svým cílem, hodně dobrých lidí v samostatném životě, práci a bydlení.
A nám všem - zdraví rozum a citlivost našich politiků a zřizovatelů. Na výchově a vzdělání se nemá šetřit a v tomto případě to poznáme v budoucnosti mnohonásobně, ale to už bude pozdě. Boření jde velmi rychle, ale stavba trvá.